Řešení

Přitékající voda prochází separátorem zhotoveným z nerezu, ve kterém se hrubé nečistoty a plovoucí znečištění odstraňují a následně propírají vyčištěnou vodou. Shrabky se odvodňují lisováním a odvádějí do velkokapacitního kontejneru. Ve vlastním prostoru probíhá separace minerálního podílu znečištění (písku a jemných kamínků), které po scezení jsou dopravovány mimo separátor do pískového kontejneru.
Celé zařízení - proplach, provzdušňování a doprava separovaného podílu - jsou řízené vlastní procesorovou jednotkou.
Poté voda natéká do vícestupňového (3 anebo 4) oxického selektoru, jehož posláním je potlačit růst vláknitých bakterií, které způsobují vyplavování části aktivovaného kalu (tzv. biologické pěnění dosazovacích nádrží čistíren).
Odpadní voda přitékající do selektoru se mísí s aerobně regenerovaným kalem, který je přes regulovatelné mamutky odčerpáván ze dna dosazovacího prostoru. Následná oxická regenerace zlepšuje jeho fyziologické vlastnosti a podmiňuje dobrou kondici aktivovaného kalu pro další proces čištění.
Směs odpadní vody a čistící kultury pak natéká do denitrifikačního prostoru, kde v anoxickém prostředí, tj. prostředí, ve kterém jediný zdroj kyslíku je kyslík obsažený v dusičnanech, a dostatečném podílu biologicky snadno odbouratelného znečištění probíhá biologická denitrifikace. Celý denitrifikační prostor je promícháván a pro případný pokles teploty vody pod 10 stupňů Celsia je vybaven aeračními difuzery.
Hlavní proud pak natéká do oblasti aktivačního prostoru, který se považuje za srdce biologického čištění. Aktivace má zabudovaný předem spočítaný objem biologických filtrů (voštinové plastové nosiče biomasy), které se v pravidelných intervalech regenerují. Kombinace aktivovaného kalu a přisedlé kultury má mnoho technologických výhod, ale asi ta nejdůležitější je vyšší koncentrace čistící kultury a s tím související stabilita procesu proti látkovým a hydraulickým nárazům a prokazatelně velmi vysoký čistící efekt. Aktivační prostor je vybaven aeračními rozvody z nerezu a aeračními difuzery ze silikonu poskytující nejen vysokou životnost, ale především vysoký přestup kyslíku ze vzduchu do aktivačních směsí, což v důsledku znamená nižší energetickou náročnost.
Velkou předností čistíren je jejich řešení umožňující pružné změny režimu provozu a to jak v jednostupňové uspořádání, tak i ve dvoustupňovém režimu s meziusazováním. Jde o unikátní technologii využívající mimo jiné i přednost dělení převládající biokultury v aktivovaném kalu. Převážně bakteriální kultura potencionálního prvního stupně je následně vystřídána čištěním s převážně protozoálním aktivovaným kalem.
V důsledku a v závislosti na organickém zatížení jde o postup, který má oproti klasickým a navíc ještě jednostupňovým procesům bez zabudovaných nosičů mnoho předností. Přesto lze konstatovat, že takto řešená technologie může fungovat snadno jako jednostupňová. Opak však není pravdou, tj. žádná klasická čistírna nemůže fungovat bez nákladných rekonstrukčních prací jako dvoustupňová a navíc kombinovaná. Udržení správných kyslíkových poměrů či recyklace a odtah kalu je řešeno přes sérii senzorů a hlídáno počítačem.
Přebytečný aktivovaný kal je odtahován do prostoru aerobní stabilizace (středová část), odkud je veden na strojní odvodnění a kalová voda recyklována zpět na nátok do čistírny.
Voda z dosazovacích nádrží protéká přes mikronové síto zamezující únik částic větších než 17 mikronů ven. Separovaná část je vrácena do prostoru aerobní stabilizace kalu.
Takto vyčištěná voda přitéká do oblasti terciárních kontinuálních filtrů, kde je dočištěna na maximální možnou kvalitu a pak je přivedena na finálovou dezinfekci.
Vlastní hygienizace se provádí pomocí oxidu chloričitého, který je prokazatelně nejpokrokovější a v současnosti snad jediný a nejvíce doporučovaný postup dezinfekce vyčištěných vod.
Automatické analyzátory sledují kvalitu odtékající vody a zaznamenávají základní charakteristiky v předem nastavených intervalech. Archivace dat, ale také okamžitá vizuální kontrola nejdůležitějších uzlů, je řešena pomocí pěti kamer a eternetovou sběrnicí svedena na monitoring řídícího pracoviště.
Automatické řízení umožňuje zásah do aut. procesu a řídí veškerá elektricky ovládaná zařízení. Sleduje provozní stavy a zobrazuje je operátorovi. V případě poruchy uvádí do provozu záložní zařízení.
Dálkový přenos dat a informace o provozu jsou dále distribuovány sítí GSM anebo internetem.
Řídící systém dále plní funkci zabezpečovacího zařízení.
Jde tedy o moderně koncipovaný a zcela automatizovaný technologický proces, který garantuje docílení všech požadovaných parametrů při minimální investiční a provozní náročnosti.